FC Kostelec na Hané - Juraj Šulc hodnotí závěr sezóny a předává žezlo Petrovi Gottwaldovi

Juraj Šulc společně s Jakubem Zatloukalem v roli asistenta a Miroslavem Knápkem v roli vedoucího mužstva dotáhli Kostelec k záchraně. Cesta Kostelce byla po celou sezónu trnitá, s herními i výsledkovými výpadky, ale konečné 9. místo je pro nováčka obrovský úspěch. Pravdou je, že spodní část divize byla hodně našlapaná a o sestup se bojovalo do předposledního kola.
Juraj Šulc přebíral Kostelec v nelehké situaci s jasným úkolem zachránit divizi. To se povedlo a Kostelec tak bude ve 4. lize pokračovat nadále. Změnou na lavičce dostala kostelecká družina potřebný impulz a po sérii proher začala vyhrávat, herní projev se zlepšil a dostávali šanci i ti, kteří v průběhu sezóny důvěru neměli. Svou misi splnil a zanechal pozitivní stopu v kosteleckém fotbale jak už několikrát v minulosti, kdy pracoval s mládeží nebo místní rezervou.

Jak byste hodnotil tuto krátkou, ale velice těžkou misi?
Pozitivně. To, co jsme dostali za úkol od vedení klubu, se povedlo, ale zároveň chci dodat jednu důležitou věc. Pokud by se sestoupilo, nebyla by to vina jenom trenérů a hráčů. Byla by to vina všech. Od manažera, přes sekretáře, předsedy, výboru atd. Prostě všichni jsou součástí jednoho kolektivu. Já osobně si myslím, že není nikde nejdůležitější A mužstvo, ale co je pod tím áčkem, a když tam budou všichni pracovat, tak postupem času se klub dostane na úplně jiný level. Nicméně záchrana se podařila.

Pociťoval jste tlak po převzetí týmu, který brázdil sestupové vody?
Spíš odpovědnost… Ke klubu, k hráčům, k fanouškům. Určitě by byla škoda hned v první sezoně z divize sestoupit. Na druhou stranu i to ke sportu patří. Postupy, sestupy, radostné chvíle, ale taky ty horší chvíle.

Co bylo klíčem k úspěchu a konečné záchraně?
Byla to úzká spolupráce všech zainteresovaných lidí. Od vedoucího mužstva Miru Knápka, který se dokonale staral o nás o všechny, Kubu Zatloukala, trenéra, který vedl tréninky s naprosto profesionálním přístupem, lidé, co se starají o areál a trávník, který byl vždy skvěle nachystaný. Dalším aspektem byl dobrý přístup hráčů. Nerad bych na někoho zapomněl. Pokud vám fungují tyhle mechanismy, pak tomu jdete hodně naproti. Všichni v klubu musí být naladěni na stejnou vlnu.

Tým od nové sezóny povede Petr Gottwald. Nechtěl jste pokračovat? Řešilo se to?
Ano, přichází Petr Gottwald. Přeji mu ať se mu v novem angažmá daří a budu mu fandit, ať nová sezona je úspěšná. Jinak k mému působení se má věc tak, že s klubem jsem byl domluven na záchraně, která se podařila a předáváme mužstvo Peťovi Gottwaldovi.

Budete mít i nadále v klubu nějakou roli?
Fandit. (smích) Budu se chodit dívat a už se těším. Mám v rohu hřiště takové svoje místo, kde nikým nerušen v klidu pozoruji dění na place.

Kostelecké fotbalové prostředí je vám známé, zají vás fanoušci i hráči. Byly tyto aspekty motivací pro záchranu?
Určitě. Fanoušci, hráči, vedení a taky můj syn Jakub, který je vcelku kritický fanoušek.

Naskočil jste do rozjetého vlaku. Je pro vás z trenérského hlediska trénovat klub v divizi největším úspěchem?
Bylo to zajímavé a poučné. Nestačí už jen kvalitně trénovat. Musíte se chystat komplexně, sledovat soupeře, hledat slabiny, přednosti soupeřů. Dbát na každý detail a pracovat s ním. Jakákoliv chyba v téhle soutěži je poměrně často potrestána. Nechci to zveličovat, tahle soutěž má určité parametry. Největší úspěch asi byl, vidět se po place prohánět kluky, které jsem trénoval od přípravek až do starších žáků.

Co byste naopak hodnotil negativně během vaší krátké zastávce na lavičce Kostelce?
Jediné negativum je počet tréninkových jednotek. Ideál by byl čtyři tréninkové jednotky týdně. Dvě až tři jednotky jsou naprosto nedostačující ke zlepšení výkonu. Ale s tím se potýká spousta mužstev, je to určitý trend. Potřebujete hladové hráče, pracovité, trénující.

Autor článku: David Pírek, FC Kostelec na Hané a Večerník PV